Psychologické vyšetření ve 2 letech

Na psychologické vyšetření si zve poradna pro nedonošené děti automaticky ve věku 2 let (nepočítá se s korigovaným věkem, tudíž se datum vyšetření pohybuje kolem 2.narozenin dle data v rodném listu a ne podle předpokládaného data narození). My jsme vyšetření abolvovali tedy ve věku 25 měsíců (korig.22 měsíců a 9 dní). Vyšetření je nepovinné, i když to vypadá, že tam musíte, protože vás tam z poradny pro rizikové děti automaticky pošlou. Můžete jej tudíž odmítnout, ale nic tím nezískáte, pokud bude mít vaše dítě např.poruchu pozornosti stejně v předškolním věku s vaším dítětem v nějaké takové poradně skončíte. Vyšetření trvá cca 3/4 hod. a provádí jej psycholog, který pracuje pro poradnu pro nedonošené děti.

V Hradci používají testovací sadu, vyzkoušenou na několika stech dětí (tak nám to bylo aspoň psycholožkou před vyšetřením vysvětleno). Jedná se o vyšetření BSID II. Než jsme šli na vyšetření, předpokládali jsme, že to nebude zas taková sláva zejména s ohledem na opoždění řečového vývoje; celý průběh vyšetření pro nás nebylo nic moc příjemného a zpráva, kterou jsme dostali za 2 měsíce poté písemně, i když jsme se na ni vnitřně připravovali, byla docela šok.

Jak u nás probíhalo vyšetření: dostavili jsme se na 9 hod.ráno, zaplatili regulační poplatek 30 Kč a pak šli do ordinace psycholožky, která se nám představila  a předhodila Mikešovi nějaké hračky, aby měla chvíli klid na získání základních informací. Ptá se např.jak bychom charakterizovali Mikeše, co umí a co ne...Neprozřetelně jsme řekli, že je Mikuláš energický, takže psycholožka hned zbystřila, že by to mohl být náznak poruchy pozornosti. Pak šla na věc. Seděli jsme u vyšetřovacího stolečku, manžel s Mikešem na jedné straně, ona naproti, já z boku stolečku. Psycholožka měla u sebe testovací sadu v krabici, která obsahuje různé testovací podložky, barevná plastová kolečka, čtverečky, kolíčky, kostičky, korálky atd. Pomůcky a pokyny vydávala psycholožka, my jsme pouze asistovali, hlavně v přemlouvání Mikuláše aby provedl úkoly, které ho zrovna nezajímaly.

První co po Mikešovi chtěla bylo, aby postavil komín z kostek o vel. cca 5x5 cm. Jenže jakmile sáhla pro kostky, Mikeš uviděl krabici plnou jiných zajímavých věcí a kostky ho okamžitě přestaly zajímat. Ačkoli jsme se snažili jej přemluvit, aby se posadil a postavil komín, skončil tak u 3.kostky a neúprosně oběhl psycholožku kolem dokola, mazaně ji podlezl  pod židlí, až se dostal ke krabici s testovací sadou a ukořistil barevná kolečka, která ho zajímala nejvíc. Dál už to bylo jen o plnění - neplnění úkolů, které ho vesměs moc nezajímaly.

Rodiče, kteří se chystají na takové vyšetření budou možná překvapení, co všechno by jejich dítě mělo ve dvou letech umět a ještě to všechno předvést v koncentrované pozornosti během 3/4 hod. Podle vyjádření mnoha maminek donošených dětí by to jejich nesledované děti nezvládly a nejsem si jistá, jestli by to zvládl starší syn, pokládaný učitelkami ve školce za nadané dítě. Takže třeba:

-postavit komín z kostek (vysoký) - aspoň 5 kostek, čím víc, tím líp. Kostky jsou poměrně malé, takže úkol není tak jednoduchý, jako když doma máte pořádné bytelné dřevěné kostky.

-dosadit správně na výřezy v podložce čtverečky a kolečka (princip jednoduché vkládačky na odlišení 2 geometrických tvarů)

-odlišení barev - dosadit kolečko správné barvy na podložku, kde jsou vytištěná kolečka s žlutou, červenou a modrou barvou

-navléknout korálky vel.cca 3x3 cm na tkaničku (během testování jsme zjistili, že jeden korálek byl defektní, neměl dírku, i když to psycholožka věděla, nechala ho v sadě (ještě se tomu smála a říkala "já se na to taky vždycky nachytám"-takže pokud budete vyšetřováni v Hradci a vaše dítě nebude moci navléknout jeden hranatý zelený korálek, tak zkontrolujte, jestli má vůbec dírku).

-strčit šňůrku s menšími korálky do lahvičky, která nemá stabilní dno (dítě musí tudíž pochopit, že je třeba lahvičku držet v ruce a šňůrkou s korálky se nějak trefit do lahvičky)

-posbírat drobné předměty velikosti hrášku pouze dvěma prstíky (testování klíšťkového úchopu) - z tohoto testu jsme byli jako rodiče trochu vyvedeni z míry, protože k testu byla použita lékovka se skutečnými pilulkami, které jsou u nás doma tabu a tady je najednou měl syn k dispozici-naštěstí ho nenapadlo je začít strkat do pusy. Pilulky byly navíc poměrně velké na to, aby se jimi testoval klíšťkový úchop, Mikuláš je sbíral třemi prstíky, tudíž úkol nesplnil a doma jsme pak zjistili, že k obědu sesbíral klíšťkovým úchopem všechnu popadanou rýži z pryndáku. To už ale bylo pozdě a stejně by nám to asi nevěřila...

-do podstavce zaplnit dírky kolíčky z testovací sady

-použít dlouhý předmět  k přitažení vzdálené hračky (pamatuji si, že toto jsme musela našemu staršímu "chytrému" synovi ukázat ve věku, kdy měl už dost přes dva roky)

-pochopit, jak se dostat k předmětu (hračka se schová pod průhlednou plastovou krabičku a přidrží, jediná možnost jak se k hračce dostat je otevřená jediná strana krabičky z boku. Aby byl test najisto, po prvním pokusu se krabice otočí a dítě musí na základě předchozí zkušenosti prohledat všechny čtyři strany, aby našlo otvor do krabice).

-ukázat na panence vlasy, ruce, nohy apod. Panenka byla veliká  cca 15 cm, stará gumová, neměla vlásky (jen naznačené jako obrysy), oči jen malé namalované barvou. Pokud máte doma chlapečka, doporučuji sehnat starou panenku a trénovat, nebo aspoň na plyšovém  medvědovi, můj starší syn by tento úkol ve 2 letech jistě nesplnil...

-"čtení" knížky - ukazování a pojmenovávání předmětů

-řeší se otázka čúrání a kakání na nočník

Testování motorického vývoje spočívá třeba v tomto:

-chůze po lajně  - psycholožka natáhne na zem krejčovský metr a chce po dítěti, aby po něm přešlo jako po lajně a to aniž by dítěti ukázala, co po něm vlastně chce, prostě jen přikáže.

-stání na jedné noze

-stoj a chůze po špičkách 

-chůze po schodech nahoru a dolů bez držení a se střídáním nohou 

-test způsobu úchopu tužky - i když doma používáte kreslicí potřeby vhodné pro 2 leté dítě jako třeba voskovky s úchopem do dlaně, testu s obyčejnou dřevěnou dlouhou pastelkou se nevyhnete a neumí -li vaše dítě proto uchopit tužku žádoucím způsobem, nedostane bod. Takže za ergonomické voskovky a pastelky nevyhazujte peníze a trénujte rovnou naostro...

-způsob jak tahá auto na provázku - tahá ho za sebou, nebo se k němu otáčí nebo jde bokem?

-házení balonem a kopání do balonu

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pro srovnání uvádím vývojové tabulky zpracované podle https://www.forumzdravi.cz/clanek-66-psychomotoricky-vyvoj-deti-raneho-veku: 

Motorické schopnosti batolecího období

• Chůze: samostatná chůze (10.-15.m), strnule utíká (15.m), dobře běhá (21.m), chůze po špičkách (30.m).
• Chůze do schodů: leze nahoru (12.m), jde nahoru vedeno za jednu ruku, leze dolů (15.m), jde dolů vedeno za jednu ruku (18.m), jde nahoru i dolů s pomocí (21.m), jde nahoru i dolů samostatně (24.m), jde nahoru střídá nohy (30.m), jde dolů střídá nohy (36.m).
• Kopání do míče: na pokyn (24.m).
• Skákání: skáče sounož, seskočí z posledního schodu (24.m).

Zručnost a manipulace s předměty

Kostky: věž ze 2 kostek (12.m), věž ze 7 kostek (24.m), věž z 10 kostek (30. - 36.m), staví vlak (21.m), staví most (36.m).

Obrácení stránek knihy: listuje s pomocí (12.m), několik stránek (18.m), listuje (24. - 30.m).

Kreslení: spontánní (15.m), vertikální a kruhová čára (24.m), horizontální čára (30.m), obkresluje (36.m).

Řeč v batolecím období

Slovník: První slovo s významem (8.m), 6 slov (12m), 20 až 30 slov (18.m), 30 až 50 slov (21m), 200 až 300 slov (24m), 700 až 900 slov (36.m).

Dětský žargon (bezvýznamné žvatlání se zřetelnou intonací): plně rozvinutý (12. m), užívá častěji slov než žargonu (21. m), již neužívá (24. m)

Věty: 3 až 4 slovné věty (24.m), věty z 8 až 9 slov (30.m) a souvětí (36.m).

Gramatický vývoj: užívá osobních zájmen (24.m), užívá minulého času a množného čísla (24. - 36.m).

Porozumění: splní 1 pokyn (13.m), splní několik pokynů (18. - 21.m), orientuje se na obličeji i těle (21. - 24.m), rozumí 2 až 3 předložkám (30. - 36.m), chápe pojmy: malý -velký, nahoru - dolů, hlasitě - tiše (30.-36. m).

Vědomosti: řekne své jméno, zná své pohlaví, určí užití některých předmětů denní potřeby (30. - 36.m).

Sociální vývoj v batolecím období

Komunikace: gesty vyjadřuje přání (12.m), řekne si slovy o jídlo (18m), opakuje slova na konci věty (18.m), sděluje zážitky (24.m), používá své jméno (24.m), doplňuje slova v říkankách (24.m), uvádí minulé zážitky (30.m), básničky, písničky (36.m).

Hra: chová panenku (12. m), tahá za sebou hračku na provázku (15. m), napodobuje domácí práce (18.m), napodobivě pečuje o hračky (21.m), asociativní hra s druhými dětmi (36.m).

Krmení: jí samo lžičkou, hodně bryndá (15. m), dobře zachází s hrnkem, zvedne ho, napije se, odloží (18. m), při jídle už nepřevrací lžičku (18. m), jí samo, příliš nebryndá (24. m),

Oblékání: spolupracuje při oblékání (10. m), nasadí si čepici (18. m), rozepne si zip (21. m),  natáhne si kalhoty, rukávy, nazuje botky (30. m), oblékne se pod dohledem, rozlišuje přední a zadní části oděvu (36. m)   

Udržování tělesné čistoty: dítě je pravidelně vysazováno na nočník, spolupracuje, samo se však nehlásí, „nehody" jsou časté (15. m),  dítě se samo nehlásí, „nehody" jsou méně časté, dokáže na vysazení chvíli počkat (18. m), někdy již oznámí potřebu, ne vždy spolehlivě (24.m), je samostatné,  je suché i v noci (36.m).

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

A jakže jsme tedy dopadli? Písemná zpráva nám přišla až v polovině února a stručně z ní tyto informace od psycholožky:

-při vyšetření dovede sedět na stoličce jen krátkou dobu (připomínám, že vyšetření předpokládá, že dvouleté dítě bude sedět na židli tak minim.10-20 min. a plnit úkoly)

- má tendenci od stolku odbíhat, vyndává hračky z nachystané krabice, hlavně jej zaulala kolečka, která opakovaně staví na sebe, časté je ulpívání na předmětu Mikulášova zájmu (tím je myšleno ulpívání na kolečkách, která si Mikuláš od první chvíle zamiloval, proto třeba dosadil do testovací podložky na rozpoznávání tvarů jen čtverečky a kolečka si schoval na hraní)

-pokud jej činnost hned nezaujme, nezkouší ji, nemá o to zájem, projevuje se tak podle rodičů i doma (vybavuji si, jak se psycholožka zeptala, jestli je takový i doma a my jsme tvrdili, že si klidně i 10 minut hraje s kostkama, že když ho něco zaujme, tak má výdrž a dokáže se soustředit  a ona se nás zeptala "a jak to děláte, když chcete, aby šel místo oblíbené činnosti dělat něco jiného?". Dodnes nevím, jestli mám tedy Mikeše vytrhovat z jeho oblíbené činnosti jen proto, abych si ověřila, že je schopen jít dělat něco, co ho nebaví, zatím jsme rádi, že ho něco baví a v tom ho podporujeme a pokud potřebujemem jít třeba pryč a obléknout ho, není v tom žádný problém činnost přerušit).

-pozornost výrazně kolísá, projevuje se psychomotorický neklid

-verbálně se Mikuláš neprojevuje

-z hrníčku se sám napije, pokud je v něm však pouze jeden lok (není pravda, nevíme kde to psycholožka vzala, protože  toto netestovala, řekli jsme jí, že se ještě občas pobryndá, jinak pije z hrnku už od roku věku hlavně kvůli rozštěpu)

-lžičkou zvládne jíst sám, ale ne čistě (starší syn se pobryndával ještě když šel do školky ve 3 letech, byť už uměl jíst celým příborem  a školka má pro ty nejmenší děti co jí lžící dokonce bryndáčky, tak jsem byla trochu v úžasu,  kolik už jsem mohla ušetřit na prášku na praní)

-pleny nosí stále, na nočník je vysazován, nechce na něm však sedět, je třeba jej zabavit

-samostatně začal chodit v 15 měsících (pozn.-neodečítají měsíce co se narodil dřív, takže se počítá od chronologického, nikoli korigovaného věku)

-používá obě ruce, s mírnou preferencí pravé ruky (pozn.: že je pravák víme už rok)

-nejraději si doma hraje s legem, s kostkami - komín postaví z 10-15 kostek (to je nesmysl, postaví tak 6-9 kostek, to co uvádí psycholožka je snad norma pro předškoláky), hraje si s auty, jezdí na odrážedle suveréně

-nyní používá cca 25-30 slov, napodobuje zvuky zvířat, větičky zatím netvoří

-lépe rozumí, na pokyn si po sobě uklidí hračky, zanese papír do koše apod.

-u logopeda prý hezky spolupracuje, pozornost koncentruje dobře, obecně dle rodičů lépe reguje na muže (pozn.:to vše bylo naše tvrzení)

-povahou je energický, vytrvalý, houževnatý (to má psycholožka od nás, nikoli z jejího pozorování)

-mentální vývoj: aktuálně, dle orientačního posouzení (slabší spolupráce při vyšetření), odpovídá pásmu významně podprůměrného výkonu vzhledem k chronologickému věku (naše pozn.:tudíž hodnotí Mikuláše jako 2 letého, korigovaně mu ještě vývojově 2 měsíce ale chybí,což posudek nezohledňuje). Celkový výsledek byl však významně ovlivněn výrazným kolísáním pozornosti a psychomotorickým neklidem, také pozdější nástup řeči se odrazil v řadě nesplněných položek. Ukáže na pokyn botu, nalezne hračku po viditelném umístění,  nalezne hračku pod průhlednou krabičkou, napodobí tah tužkou, část těla na panence neukazuje, některé však ukazuje na sobě, na modrou desku umístí 4 dílky - vkládá pouze čtverečky (naše pozn.:kolečka se mu tak líbila, že si je vždy odložil stranou, čtverečky vždy během několika vteřin s jistotou  umístil), zasune tvary do růžové desky i do rotované růžové desky - trvá mu to však dlouho (pozn.: žili jsme v domění, že tyto úkoly zvládl bravurně), vloží kolíčky za 25 sekund, komín zde staví ze 4 kostek, poté ztrácí o činnost zájem. U obrázkového materiálu nespolupracuje, nedokáže koncentrovat pozornost (naše pozn.: tato činnost ho jasně nezaujala, zajímaly ho hrací  předměty vyložené na stole).

-motorický vývoj: aktuálně, dle orientačního posouzení (slabá spolupráce při vyšetření), odpovídá pásmu významně podprůměrného výkonu vzhledem k chronoolgickému věku. Chodí sám s dobrou koordinací, krátce sedí na bobečku, chodí pozadu, stojí na pravé a levé noze s oporou, hází míčem, tužku uchopuje svrchu celou rukou za nejvzálenější konec, vkládá peletky do lahvičky, dle rodičů koordinovaně běhá, jde sám do schodů a ze schodů, přinožuje-pokud jsou schody nižší tak nahoru nohy střídá, při chůzi dolů je opatrnější, kope do míče, ujde po špičkách 4 kroky. Naše pozn.: netušíme, jak se Mikuláš dopracoval k podprůměrnému výkonu v motorické oblasti, už během vyšetření nám psycholožka sdělila, jak je Mikuláš motoricky  perfektně "nastartovaný", některé úkoly jako chůzi po lajně nebo stoj na jedné noze nesplnil z toho důvodu, že nevěděl co se po něm chce-psycholožka mu to neukázala, jen dala příkaz a dělej, peletky do lehvičky nevkládal klíšťkovým úchopem z důvodu, že peletky (byly to tabletky nějakého léku!) byly zbytečně velké a i já sama jsem je brala třemi prsty místo dvěma a doma přitom bravurně posbírá z bryndáčku rýži dvěma prstíky. Přitom v roce a půl leze po žebříku nahoru a dolů,po schodech se střídáním nohou, vyleze na židli a pak na stůl a motoricky je spíš na úrovni 2,5-3 letého dítěte) Jediné co víme, že motoricky nesplnil je navlékání korálků, které nikdy předtím nedělal a správný úchop tužky.

Doporučení poradny: pokračovat v bohaté všestranné stimulaci a cílená stimulace řeči. Řeč rozvíjet například pomocí dětských písní, říkadel, rytmizace, vytleskávání, využívat propojení více smyslových modalit-hmat,sluch, zrak. Dále cvičit např.vkládání tvarů do otvorů, stavění komínu z kostek, přiřazování barev, malování apod.

Kontrolní psychologické vyšetření za rok ve 3 letech.

 Ještě v rámci ústního  pohovoru nám bylo psycholožkou doporučeno: zůstat na mateřské ještě alespoň jeden rok, tj.do 4 let věku, nebo přinejmenším najít mu školku s malokapacitní třídou, prý aby ve školce "netrpěl" (v oblasti kde bydlíme neuskutečnitelné). Dále nám byl opakovaně doporučován jejich logoped (byť jsme opakovaně zdůrazňovali, že jezdíme ke specializovanému logopedovi na rozštěpy). Bylo nám sděleno, že Mikuláš má významnou poruchu pozornosti, protože mají vyzkoušeno, že tyhle testy jsou dělané tak, aby děti plnily během 3/4 hodiny úkol za úkolem a on neposlouchal příkazy psycholožky tak, jak potřebovala pro vyhodnocení testu. Nakonec nám bylo doporučeno, abychom s Mikešem navlékali doma korálky a že příště uvidíme, jak daleko pokročil...A ještě nakonec vize na dalších 5 let dopředu: že nám doporučuje odklad školní docházky.

A ještě na závěr

... naše pocity: samotné vyšetření bylo jen o vyšetření Mikeše, prostě strohá diagnostika; po samotném vyšetření, ale hlavně po obdržení písemné zprávy jsme měli  pocit rodičovského selhání,  že jsme zanedbávali péči o všestranný rozvoj syna- vždyť to, co nám doporučili ve zprávě přece děláme, nesutále jen posloucháme, že ho musíme stimulovat, děláme co můžeme a přesto to jde třeba pomaleji a teď se i přes naše úsilí dovídáme,že naše dítě je i přesto hluboko pod průměrem! Před vyšetřením nám navíc nikdo neřekl, proč se vlastně u nedonošených dětí toto vyšetření dělá, jaké vývojové problémy se mohou u  našeho dítěte objevit vzhledem k jeho nedonošenosti a teď jsme se po roce, kdy jsme konečně měli pocit, že se náš rodinný život ocitl trochu v normále, dověděli, že vůbec nic není normální a že nás ještě čekají asi pěkné věci. Popravdě jsme pomoc jiného psychologa vyhledali asi měsíc poté my jako rodiče, abychom vše kolem tohoto vyšetření byli schopni zpracovat a strávit a ujasnit si, jak uspořádat rodinný život po tomto výsledku vyšetření i do budoucna. Je smutné, že rodičům přijde zpráva, ve které je jeho dítě zařazeno jako výrazně podrůměrné a nikdo se o to, jak to prožívá rodič takového dítěte, nezajímá (i když zpráva nemusí mít skutečně vypovídající hodnotu)...Vím o případu, kdy jedné mamince přišla taková zpráva na vánoce a ona maminka pak celé vánoce probrečela. Faktem je, že během vyšetření zaznělo, že je Mikuláš motoricky na skvělé úrovni, zpráva pak přišla s výrazně odlišným výsledkem. Psycholožka s námi např.vůbec nekonzultovala jak se snažíme s Mikulášem pracovat, jaké má hračky, jak a co s ním čteme apod. Ani po vyšetření si s námi tuto práci nikdo nedal, bylo nám pouze doporučeno navlékat korálky a ve zprávě pak naše oblíbené doporučení "stimulovat"...

...jak jsme se snažili naše pocity a situaci řešit: když jsme přijeli domů, bylo nám z rozhovoru jasné, že budeme asi muset zapracovat na pozvednutí úrovně našeho "opožděného" dítěte. Takže jsme začali jako rodiče být pod tlakem a takříkajíc "blbnout": nutili jsme Mikeše dělat to, co on nechtěl ("ukaž na medvědovi, kde má nohu, pojď navlékat korálky, postav komín" atd.). V rodině to obecně vyvolalo napětí, které Mikeš vycítil a byli jsme v nepohodě všichni. Nic nešlo tak hladce jak bychom chtěli my, ani jak by chtěl nebo jak by bylo vhodné pro Mikeše. Po rozhovoru se známými, kolegyněmi, které už mají vnoučata atd.jsme zjistili, že asi neodpovídáme přesně těm tabulkám, které si v poradně vytýčili, ale   že nejsme snad ani nijak výrazně pozadu oproti některým jiným donošeným a "neopožděným" dětem, které ve 3 letech bez rozštěpu nemluví ani slovo, nepřejdou po lajně, ve 2,5 letech vesele čůrají do plíny, ve 4 letech nenakreslí obrázek a neudrží pořádně tužku, ve 2 letech  se samy vůbec nenají i když složí 20 dílné puzzle atd. Znejistěli jsme, jestli "neblneme" moc, vždyť Mikešovi přece ještě 2 roky nejsou, to že to má v rodném listu neznamená, že vývojově měl 2,5 měsíce v inkubátoru náskok a cvičil tam rozpoznávání tvarů a barev  a stoj na jedné noze...Nebyli jsme si jistí, co vlastně výsledek vyšetření napovídá-znamneá to, že má Mikeš nižší IQ, bude to stav trvalý nebo je to otázka určitého dozrání nervové soustavy bez postižení intelektu?  Nebyli jsme si jistí, jestli se máme řídit svými instinkty, které nám říkaly, že Mikeš je třeba pomalejší, ale v pořádku, že se máme dál  řídit korigovaným věkem, jak nám říkala naše zkušenost a ne chronologickým věkem - tj.neposuzovat ho vývojově s 2 letými dětmi, které se narodily v termínu. Začali jsme hledat různé vývojové tabulky a zjistili jsme, že to minimum, co chtějí po 2 letých dětech Matějček, Vágnerová z velké části splňujeme. Zjistili jsme, že tihle psychologové upozorňují na to, že vývoj, obzvláště po 1.roce věku je vysoce individuální. Zjistili jsme, že některé dovednosti, které po nás v testu chtěli, se hodnotí jako dovednost až u 3 letých dětí, tudíž u dvou letého dítěte by se nemělo hodnotit jako standard ale jako nadstandard. Tak jak to tedy s naším synem je, máme ho tlačit někam, kam on nechce, být ve stresu, když se nedaří, nebo se chovat jako normální rodiče a přestat koukat na tabulky, podle kterých máme doma podprůměrné dítě a nechat ho vyvíjet se vlastním tempem a s ohledem na jeho vlohy?

...jak to bylo dál: začali jsme řešit doporučení psycholožky-zůstat doma o rok či více déle? Prospěje to Mikešovi vůbec? Z našich zkušeností se naše děti ve školce spíše víc naučily, než že by jim pobyt ve školce uškodil. Máme našemu dítěti odepírat možnost setkávat se s dětmi jeho věku? Co víc mu může nabídnout jednostranný pobyt doma, popř.občasná návštěva mateřského centra, kam chodí spíše menší děti a je to spíše zábava než cílený vzdělávací program? Jak vyřešit situaci, kdy přijdu kvůli delší mateřské o práci - můžeme si to dovolit, když bydlíme na malém městě, kde práce prostě není a už vůbec ne pro ženskou se 3 dětmi a dojíždět někam do Hradce je nemyslitelné? Budeme hledat cizí paní na hlídání, která by ten další rok nahrazovala matku-a co ta paní vlastně může-kromě individuálního přístupu- nabídnout víc, než paní učitlka ve školce? A zaplatíme vůbec tu paní na hlídání s našimi platy? Byli jsme tak vybláznění, že jsme se začali zajímat dokonce o existenci soukromých základních škol v okolí, kam bychom Mikeše jednou v daleké budoucnosti umístili kvůli tomu, že je "opožděný".

Pak jsme si vzpomněli na psychologa, který nám poskytoval v práci supervize a zabývá se činnostmi spadajícími pod pedagogicko-psychologickou poradnu. První kontakt s ním  proběhl bez Mikuláše, z původní žádosti o diagnostiku 2letého dítěte šlo spíše o ujasnění situace, ve které se jako rodiče nacházíme. Po konzultaci  jsme se rozhodli, že začneme navštěvovat některé mateřské centrum v okolí, abychom zjistili, jak se Mikuláš chová v kolektivu dalších dětí, jestli by skutečnost, že se mu mezi dětmi líbí a rozhodnutí ho do školky neposílat, nebyla spíše na újmu jeho dalšího rozvoje.

A nakonec: co jsme v únoru sami zjistili i bez psychologa: zjistili jsme (opět), že se nemáme řídit tabulkami, ale přihlížet k tomu, že náš syn má o skoro 3 měsíce méně než má napsáno v rodném listu a než mu počítají psychologové. Jakmile se přiblížil k termínu, kdy měl mít původně své druhé narozeniny, začal se rozvíjet více v řeči (snaží se opakovat konkrétní slova a když po něm chceme, aby něco zopakoval, už se u toho nevzteká) a začalo se dařit chození na nočník (sice s tím, že běhá s holým zadečkem po bytě, ale v průběhu 2 dní si sám částečně korigoval chození a ve stoje se vyčůral i vykakal do nočníku a to se 70% úspěšností). Začal skládat 2-4 dílné složitější puzzle, staví komíny z 6-10 kostek, z Dupla staví stále složitější stavby, hraje si s mamkou a bráchou s vláčkodráhou, začínají se mu líbit říkanky a miluje knížky. Stále víc ho zajímají počítače, používáme proto program Mentio Hlas a  Slovní zásoba, na které velmi pozitivně reaguje a které využijeme zejména pro logopedická cvičení. Takže podstatné momentálně je, že se rozvíjí, že se ničím netrápí, že má zájem o nové věci a podněty. Jak mi napsala jedna moudrá maminka, se stejně "postiženým" dítětem z téže psychologické poradny: "ony ty naše děti to mají v životě těžší, ale jednou ty jiné děti doženou, akorát na to potřebují prostě více času..."

A úplně na konec odkazy na odborné webové stránky, které se věnují problematice psychologické diagnostiky u takto malých dětí, vč.dětí nedonošených:

https://cmps.ecn.cz/pd/2006/texty/pdf/holubcova.pdf

https://cmps.ecn.cz/pd/2008/pdf/sobotkova.pdf

https://www.zdn.cz/clanek/sestra/zhodnoceni-vyvoje-deti-s-nizkou-porodni-vahou-457225

Vzhledem k častým dotazům maminek, které abslovovaly totéž vyšetření se svými dětmi a byly stejně vyděšené jako já, uvádím jak je na tom MIKULÁŠ V PĚTI LETECH:

Do školky nastoupil úspěšně ve 3 letech, uměl pouze pár slov (hamat, kakat, čůrat). Pleny neměl ani na spaní, přes den se ve školce nepočůraql nikdy (pouze někdy při spaní po obědě). Ve školce neměl problém se sžít s kolektivem. Školka nebyla s malou třídou, měla cca 22 dětí. Ve školce se občas vztekal (asi jako jiné děti), jedl dobře, domluvily jsme se s učitelklou, že mu nebudou dávat k pití mléko (nahrazovaly čajem mléčné přesnídávky zpravidla sám nechtěl). 

Počůrávání - přestal se počůrávat v noci úplně asi ve 4 letech, vydrželo to tak 4 měsíce a pak to začlo nanovo. V pěti letech má na noc stále plenu, která je zpravidla ráno mokrá. Mívá období, kdy je pár dní v suchu. 

V noci přebíhá z dětského pokoje k nám do postele, ale cestou se nezastavuje na WC, protože se bojí bubáků. Bojí se o vánocích čertů a Ježíška. 

Nerad maluje, sám nenamaluje skoro nic, ale když se soustředí, docela pěkně vybarví omalovánku bez přetahování.

Čteme a děláme úkoly z časopisu Sluníčko (bludiště, cvičení pozornosti apod.).

Umí napočítat do 10 s jistotou, nad 1 do 20 občas nějakou číslovku zapomene. Čísla umí spíš jako básničku, učíme ho poznávat na první pohled počet teček, aby nemusel každou tečku počítat zvlášť. Hrajeme člověče nezlob se s normální kostkou. Na procvičení pozornosti hrajeme hru Double, mikádo, hry od Mindoku přiměřené jeho věku. Oblíbené hračky: stavebnice, zejm.Lego, Seva, hračky Playmobil, Igráčci, v podstatě cokoli, hraje si se vším, hlavně když je toho dost (často se nachází v pokoji obrovská hromada všech možných hraček, stavebnic atd.).

Knihy má rád, ale čte je spíš jen na WC a večer s mamkou nebo bráchou v posteli. 

Ve školce prospívá, je ve skupině předškoláků, i když má ještě rok čas protože je narozený na podzim, takže musí plnit grafomotorické úkoly. Chodí do školky na logopedický kroužek.

Zná základní škálu barev i nějakou barvu navíc (růžová, šedivá, hnědá...). Pozná základní tvary (ale musíme je občas opakovat, jinak zapomíná). 

Písmena nepozná, ani ho nezajímají. Číslice pozná někdy 1-3.

Umí se obléknout, ale boty má zpravidla opačně a někdy zápasí s bundou, svetrem, knoflíky jsou problém, tkaničky jsme zatím ani nezkoušeli.

Nemá uvolněné držení tužky.

Závěr